Kombinatorika
a pravděpodobnost

PRAVDĚPODOBNOST

L28: Náhodný jev

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Pojmen jev (nebo náhodný jev) lze označit jakoukoliv podmnožinu množiny všech možných výsledků. Protože se v případě jevů jedná o množiny, označují se velkými písmeny.

Jevy můžeme rozdělit na jevy elementární, kdy daný jev reprezentuje jednoprvková množina (např. jev A bude situace, kdy při hodu kostkou padne 6, tedy ${A = \{6\}}$), a jevy složené (např. jev B bude situace, kdy při hodu kostkou padne sudé číslo, tedy ${B = \{2; 4; 6\}}$).

Náhodný jev
Jakákoliv podmnožina množiny všech možných výsledků. Náhodné jevy označujeme (stejně jako ostatní množiny) velkými písmeny a dělíme je na jevy elementární (reprezentovány jednoprvkovou množinou) a jevy složené.
Příklad L28.01:
Zadání

Při hře hážeme dvěma kostkami - červenou a modrou. Hráč vyhraje v případě, že padne alespoň jedna šestka. Tento jev si označíme písmenem $A$. Určete množinu všech prvků množiny $A$.

Jeden hod si označíme jako dvojici ${[x; y]}$, kde ${x}$ je hodnota, která padne na 1. kostce a ${y}$ je hodnota, která padne na 2. kostce. Množina $A$ tedy bude následující: $${A = \{[1; 6]; [2; 6]; [3; 6]; [4; 6]; [5; 6]; [6; 6]; [6; 1]; [6; 2]; [6; 3]; [6; 4]; [6; 5]\} }$$

U náhodných jevů můžeme dále mluvit o dvou speciálních jevech - jedná se o jev jistý a jev nemožný.

Jev nemožný a jev jistý

Jev nemožný je reprezentován prázdnou množinou. Jedná se o jev, který nemůže nastat nikdy.

Jev jistý je reprezentován množinou všech možných výsledků. Jedná se o jev, který nastává vždy.

Jelikož jsou jevy reprezentovány množinami, tak je při práci s nimi možné využívat veškeré množinové operace:

  • výsledek ${\omega \in A}$ se označuje jako \textbf{výsledek příznivý jevu $A$},
  • zápis ${A \subset B}$ znamená, že jev A je \textbf{podjevem} jevu $B$,
  • \textbf{sjednocení} jevů $A$ a $B$ lze zapsat ${A \cup B}$,
  • \textbf{průnik} jevů $A$ a $B$ lze zapsat ${A \cap B}$,
  • jev ${A'}$ je jev \textbf{opačný} k jevu $A$.

Je-li ${A \cap B = \emptyset}$, lze říct, že jevy $A$ a $B$ se navzájem vylučují.

Příklad L28.02:
Zadání

V náhodném pokusu budeme házet jednou kostkou. Mějme jev $A$, který představuje situaci, kdy padne sudé číslo, a jev $B$, který představuje situaci, kdy padne číslo dělitelné třemi.

Určete:

a) všechny podjevy jevu $B$,
b) sjednocení jevů $A$ a $B$,
c) průnik jevů $A$ a $B$,
d) jev opačný k jevu $A$.

Řešení

a) Podjevy jevu $B$
Jedná se o všechny podmnožiny množiny $B$:
$${B_1 = \emptyset;\,\,B_2 = \{3\};\,\,B_3 = \{6\};\,\,B_4 = \{3; 6\}}$$

b) Sjednocení jevů $A$ a $B$:
$${A \cup B = \{2; 4; 6\} \cup \{3; 6\} = \{2; 3; 4; 6\}}$$

c) Průnik jevů $A$~a~$B$:
$${A \cap B = \{2; 4; 6\} \cap \{3; 6\} = \{6\}}$$

d) Jev opačný k~jevu~$A$: $${A' = \{1; 3; 5\}}$$

Příklad L28.03:
Zadání

Hodíme třikrát mincí. Vyjmenujte všechy možné výsledky pokusu, kdy padl líc právě jednou.

(L, R, R), (R, L, R), (R, R, L)

Příklad L28.04:
Zadání

Hodíme třikrát mincí. Vyjmenujte všechy možné výsledky pokusu, kdy padl líc alespoň jednou.

(L, R, R), (R, L, R), (R, R, L), (L, L, R), (L, R, L), (R, L, L), (L, L, L)

Kontrolní otázky
  1. Co je to náhodný jev?
  2. Co je to jev nemožný?
  3. Co je to jev jistý?
Řešení
  1. Jakákoliv podmnožina množiny všech možných výsledků. Náhodné jevy označujeme (stejně jako ostatní množiny) velkými písmeny a dělíme je na jevy elementární (reprezentovány jednoprvkovou množinou) a jevy složené.
  2. Jev nemožný je reprezentován prázdnou množinou. Jedná se o jev, který nemůže nastat nikdy.
  3. Jev jistý je reprezentován množinou všech možných výsledků. Jedná se o jev, který nastává vždy.

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Copyright © 2014 Ing. Michal Heczko