Kombinatorika
a pravděpodobnost

PRAVDĚPODOBNOST

L16: Příklady na procvičení IV

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Příklad L16.01:
Vypočítejte:
a. Variaci 3. řádu z 10 prvků
b. Variaci 5. řádu ze 40 prvků
c. Variaci 6. řádu ze 30 prvků
d. Variaci 7. řádu ze 7 prvků
Řešení

a) $${V(3, 10) = \frac{10!}{(10 - 3)!} = \frac{10!}{7!} = 10 \cdot 9 \cdot 8 = 720}$$

b) $${V(5, 40) = \frac{40!}{(40 - 5)!} = \frac{40!}{35!} = 40 \cdot 39 \cdot 38 \cdot 37 \cdot 36 = 78~960~960}$$

c) $${V(6, 30) = \frac{30!}{(30 - 6)!} = \frac{30!}{24!} = 30 \cdot 29 \cdot 28 \cdot 27 \cdot 26 \cdot 25 = 427~518~000}$$

d) $${V(7, 7) = \frac{7!}{(7 - 7)!} = \frac{7!}{0!} = 7 \cdot 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 \cdot 2 \cdot 1 = 5~040}$$

Příklad L16.02:
Vypočítejte: ${V(2, 5) \cdot V(2,4) \cdot V(2,3)}$
Řešení
$${V(2, 5) \cdot V(2,4) \cdot V(2,3) = \frac{5!}{(5 - 2)!} \cdot \frac{4!}{(4 - 2)!} \cdot \frac{3!}{(3 - 2)!} = \frac{5!}{(!} \cdot \frac{4!}{2!} \cdot \frac{3!}{1!} = 5 \cdot 4 \cdot 4 \cdot 3 \cdot 3 \cdot 2 = 1~440}$$
Příklad L16.03:
Řešte rovnici pro ${x \in N}$: ${V(2, x - 2) + V(2, x + 1) = 22}$
Řešení
$${V(2, x - 2) + V(2, x + 1) = 22}$$ $${\frac{(x - 2)!}{(x - 2 - 2)!} + \frac{(x + 1)!}{(x + 1 - 2)!} = 22}$$ $${\frac{(x - 2)!}{(x - 4)!} + \frac{(x + 1)!}{(x - 1)!} = 22}$$ $${(x - 2)\cdot(x - 3) + (x + 1)\cdot x = 22}$$ $${x^2 - 5x + 6 + x^2 + x = 22}$$ $${2x^2 - 4x + 6 = 22}$$ $${2x^2 - 4x - 16 = 0}$$ $${x^2 - 2x - 8 = 0}$$ Dle Vietových vzorců zjistíme, že ${x_1 = -2}$ a ${x_2 = 4}$
Protože řešíme v oboru přirozených čísel, je jediným řešením číslo 4.
Příklad L16.04:
Pro 14 účastníků mistrovství světa je připravena zlatá, stříbrná a bronzová medaile. Kolika způsoby mohou být tyto medaile rozděleny?
Řešení
Vytváříme variace 3. řádu ze 14. prvků. $${V(3, 14) = \frac{14!}{(14 - 3)!} = \frac{14!}{11!} = 14 \cdot 13 \cdot 12 = 2~184}$$
Příklad L16.05:
Kolika způsoby může dopadnout losování cen na plese, pokud se losuje 10 cen a prodalo se 350 slosovatelných vstupenek?
Řešení
Vytváříme variace 10. řádu ze 350. prvků. $${V(10, 350) = \frac{350!}{(350 - 10)!} = \frac{350!}{340!} = 350 \cdot 349 \cdot 348 \cdot 347 \cdot 346 \cdot 345 \cdot 344 \cdot 343 \cdot 342 \cdot 341 = 24~228~717~799~196~623~803~552~000}$$
Příklad L16.06:
Kolika způsoby si může třída, která má 30 žáků, vybrat svého pokladníka a zástupce do studentské rady?
Řešení
Vytváříme variace 2. řádu ze 30. prvků. $${V(2, 30) = \frac{30!}{(30 - 2)!} = \frac{30!}{28!} = 30 \cdot 29 = 870}$$
Příklad L16.07:
Ve škole se učí 10 různých předmětů a každý může být nejvýše hodinu denně. Kolikati různými způsoby lze sestavit rozvrh na jeden den (pokud bude 5 vyučovacích hodin) tak, aby se žádný z předmětů neopakoval?
Řešení
Vytváříme variace 5. řádu z 10 prvků. $${V(5, 10) = \frac{10!}{(10 - 5)!} = \frac{10!}{5!} = 10 \cdot 9 \cdot 8 \cdot 7 \cdot 6 = 30~240}$$
Příklad L16.08:
Máme červenou, zelenou, modrou, žlutou, černou a bílou látku. Kolik vlajek skládajících se ze tří stejně širokých vodorovných barevných pruhů můžeme sestavit, pokud:
a. Každá barva se vyskytuje nejvýše jednou
b. Na první pozici je žlutá barva
c. Na vlajce je žlutá barva
d. Na první pozici není červená barva
e. Na vlajce je červená barva ihned pod modrou
Řešení

a)
Vytváříme variace 3. řádu z 6 prvků. $${V(3;6) = \frac{6!}{(6 - 3)!} = \frac{6!}{3!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 = 120}$$

b)
Žlutá je na 1. pozici. Zbylé dvě pozice obsadíme pomocí variace 2. řádu z 5 prvků. $${V(2;5) = \frac{5!}{(5 - 2)!} = \frac{5!}{3!} = 5 \cdot 4 = 20}$$

c)
Žlutá může být na jedné ze 3 pozic. Zbylé dvě pozice obsadíme pomocí variace 2. řádu z 5 prvků. $${3 \cdot V(2;5) = 3 \cdot \frac{5!}{(5 - 2)!} = 3 \cdot \frac{5!}{3!} = 3 \cdot 5 \cdot 4 = 60}$$

d)
Na první pozici vybíráme jednu z 5 barev. Na zbylé pozice potom 2 ze zbývajících pěti barev. $${5 \cdot V(2;5) = 5 \cdot \frac{5!}{(5 - 2)!} = 5 \cdot \frac{5!}{3!} = 5 \cdot 5 \cdot 4 = 100}$$

e)
Označme si červenou barvu "Č" a modrou barvu "M". Naše vlajka může mít barvy ČM* nebo *ČM. Na pozici "*" můžeme vybrat jednu ze 4 barev. Počet variací bude tedy ${2 \cdot 4 = 8}$

Příklad L16.09:
Kolik nejvýše čtyřciferných přirozených čísel lze vytvořit z číslic 0, 1, 2, 3, jestliže se žádná neopakuje?
Řešení
Počet čtyřciferných čísel vytvořime jako variaci 4. řádu ze 4 čísel. Na první pozici však nesmí být nula. Musíme tedy odečíst všechny varianty čísel ve tvaru 0***, tj. variace 3. řádu ze 3. čísel.
$${V(4, 4) - V(3, 3) = \frac{4!}{(4 - 4)!} - \frac{3!}{(3 - 3)!} = \frac{4!}{0!} - \frac{3!}{0!} = 4 \cdot 3 \cdot 2 \cdot 1 - 3 \cdot 2 \cdot 1 = 24 - 6 = 18}$$
Příklad L16.10:
Z číslic 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6 tvoříme pěticiferná čísla, ve kterých se žádná číslice neopakuje.
a. Kolik takových čísel bude?
b. Kolik takových čísel bude dělitelných pěti?
c. Kolik takových čísel bude sudých?
Řešení

a)
Tvoříme variace 5. řádu ze 7 prvků. Číslo však nesmí začínat nulou, proto musíme odečíst všechny čísla, která začínají nulou, která jsou ve tvaru 0****, tedy variace 4. řádu ze 6 prvků. $${V(5, 7) - V(4, 6) = \frac{7!}{(7 - 5)!} - \frac{6!}{(6 - 4)!} = \frac{7!}{2!} - \frac{6!}{2!} = 7 \cdot 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 - 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 = 2520 - 360 = 2160}$$

b)
Pokud je číslo dělitelné pětí, musí končit číslovkou 0 nebo 5.
Pokud bude končit číslovkou 0, nemusíme řešit možnost, že bude na první pozici číslice 0. Tvoříme tedy variace 4. řádu z 6 prvků. $${V(4, 6) = \frac{6!}{(6 - 4)!} = \frac{6!}{2!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 = 360}$$
Pokud bude končit číslovkou 5, tvoříme opět variace 4. třídy ze 6 prvků, avšak musíme odečíst čísla začínající nulou, tj. čísla ve tvaru 0***5. Odečítáme tedy variace 3. třídy z 5 prvků. $${V(4, 6) - V(3, 5) = \frac{6!}{6 - 4)!} - \frac{5!}{(5 - 3)!} = \frac{6!}{2!} - \frac{5!}{2!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 - 5 \cdot 4 \cdot 3 = 360 - 60 = 300}$$
Následně dle kombinatorického pravidla součtu získáme celkový počet, který bude 360 + 300 = 660.

c)
Pokud je číslo sudé, musí (v našem případě) končit číslovkou 0, 2, 4, 6.
Pokud bude končit číslovkou 0, opět nemusíme řešit, zda nulou začíná. Tvoříme tedy čísla ve tvaru ****0, tj. variace 4. řádu z 6 prvků. $${V(4, 6) = \frac{6!}{(6 - 4)!} = \frac{6!}{2!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 = 360}$$
Pokud bude končit číslovkou 2, 4 nebo 6. Musíme opět vyloučit situaci, kdy dané číslo začíná nulou. Tvoříme tedy variace 4. řádu z 6 prvků, ale opět odečítáme variace 3. řádu z 5 prvků: $${V(4, 6) - V(3, 5) = \frac{6!}{6 - 4)!} - \frac{5!}{(5 - 3)!} = \frac{6!}{2!} - \frac{5!}{2!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 - 5 \cdot 4 \cdot 3 = 360 - 60 = 300}$$
To platí pro jednu možnost volby čísla na poslední pozici. Avšak v tomto případě volíme na poslední pozici jedno ze tří čísel (2, 4, 6). Využijeme pravidlo součinu a získáme ${3 \cdot 300 = 900}$.
Na závěr ještě přičteme variantu, kdy na poslední pozici bude 0. Počet řešení tedy bude 900 + 360 = 1260.

Příklad L16.11:
Kolika způsoby můžeme vybrat žáky, kteří budou sedět v 1. lavici, kde je 6 míst, pokud je ve třídě 28 žáků? Kolik možností budeme mít, pokud musí v první řadě sedět Pavel? Kolik možností budeme mít, pokud chtějí sedět v první řadě Jana s Evou a chtějí sedět vedle sebe?
Řešení

1) V první lavici bez dalších podmínek:
$${V(6, 28) = \frac{28!}{(28 - 6)!} = \frac{28!}{22!} = 28 \cdot 27 \cdot 26 \cdot 25 \cdot 24 \cdot 23 = 271 252 800}$$

2) V první lavici bude sedět Pavel:
Pavel si vybere jedno ze 6 míst - tedy 6 možností
Zbylých 27 žáků si může vybrat jedno z 5 míst, tedy variace 5. řádu z 27: $${V(5, 27) = \frac{27!}{(27 - 5)!} = \frac{27!}{22!} = 27 \cdot 26 \cdot 25 \cdot 24 \cdot 23 = 9 687 600}$$
Pravidlo součinu: $${6 \cdot V(5, 27) = 6 \cdot 9 687 600 = 58 125 600}$$

3) Jana s Evou vedle sebe:
Jana s Evou můžeme umístit na 5 dvojic sousedních míst (1+2, 2+3, ...). Avšak musíme zohlednit i jejich pořadí (může být pořadí Jana a Eva nebo Eva a Jana) - budeme tedy násobit dvakrát.
Zbylá 4 místa obsadíme někým z 26 žáků: $${V(4, 26) = \frac{26!}{(26 - 4)!} = \frac{26!}{22!} = 26 \cdot 25 \cdot 24 \cdot 23 = 358 800}$$
Využijeme pravidlo součinu: $${2 \cdot 5 \cdot V(4, 26) = 2 \cdot 5 \cdot 358 800 = 3 588 000}$$

Příklad L16.12:
Z kolika různých prvků můžeme sestavit
a. 420 dvoučlenných variací
b. 1122 dvoučlenných variací
c. 5550 dvoučlenných variací
Řešení

a) $${V(2, x) = 420}$$ $${x \cdot (x - 1) = 420}$$ $${x^2 - x - 420 = 0}$$ $${x = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a} = \frac{1 \pm \sqrt{1 - 4 \cdot 1 \cdot (-420)}}{2} = \frac{1 \pm 41}{2}}$$ $${x_1 = \frac{42}{2} = 21}$$ $${x_1 = \frac{-40}{2} = -20}$$ 420 dvoučlenných variací lze sestavit z 21 prvků.

b) $${V(2, x) = 1122}$$ $${x \cdot (x - 1) = 1122}$$ $${x^2 - x - 1122 = 0}$$ $${x = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a} = \frac{1 \pm \sqrt{1 - 4 \cdot 1 \cdot (-1122)}}{2} = \frac{1 \pm 67}{2}}$$ $${x_1 = \frac{68}{2} = 34}$$ $${x_1 = \frac{-66}{2} = -33}$$ 420 dvoučlenných variací lze sestavit z 34 prvků.

c) $${V(2, x) = 5500}$$ $${x \cdot (x - 1) = 5550}$$ $${x^2 - x - 5550 = 0}$$ $${x = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a} = \frac{1 \pm \sqrt{1 - 4 \cdot 1 \cdot (-5550)}}{2} = \frac{1 \pm 149}{2}}$$ $${x_1 = \frac{150}{2} = 75}$$ $${x_1 = \frac{-148}{2} = -74}$$ 420 dvoučlenných variací lze sestavit ze 75 prvků.

Příklad L16.13:
Počet čtyřčlenných variací je 5 krát vyšší než počet tříčlenných variací ze stejného počtu prvků. Z kolikati prvků variace skládáme?
Řešení
$${V(4, x) = 5 \cdot V(3, x)}$$ $${\frac{x!}{(x - 4)!} = 5 \cdot \frac{x!}{(x - 3)!}}$$ $${x \cdot (x 1) \cdot (x - 2) \cdot (x - 3) = 5 \cdot x \cdot (x - 1) \cdot (x - 2)}$$ $${x - 3 = 5}$$ $${x = 8}$$
Příklad L16.14:
Počet čtyřčlenných variací je 6 krát vyšší než počet dvoučlenných variací ze stejného počtu prvků. Z kolikati prvků variace skládáme?
Řešení
$${V(4, x) = 6 \cdot V(2, x)}$$ $${\frac{x!}{(x - 4)!} = 6 \cdot \frac{x!}{(x - 2)!}}$$ $${x \cdot (x 1) \cdot (x - 2) \cdot (x - 3) = 6 \cdot x \cdot (x - 1)}$$ $${(x - 2) \cdot (x - 3) = 6}$$ $${x^2 - 5x + 6 = 6}$$ $${x^2 - 5x = 0}$$ $${x \cdot (x - 5) = 0}$$ $${x_1 = 0}$$ $${x_2 = 5}$$ Protože počet prvků musí být z oboru přirozených čísel, je daný počet prvků 5.

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Copyright © 2014 Ing. Michal Heczko