Kombinatorika
a pravděpodobnost

PRAVDĚPODOBNOST

L15: Variace bez opakování

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Příklad L15.01:

Máme 4 číslice: 1, 2, 3, 4.
a) Kolik dvouciferných čísel z nich můžeme vytvořit, aby se každá číslice vyskytovala nejvýše jedenkrát? Vypište tato čísla!
b) Kolik trojciferných čísel z nich můžeme vytvořit, aby se každá číslice vyskytovala nejvýše jedenkrát? Vypište tato čísla!

Řešení

Počet takových čísel můžeme zjistit tak, že vypíšeme všechny možnosti, které odpovídají danému zadání.

a) Dvouciferná čísla

12, 13, 14,
21, 23, 24,
31, 32, 34,
41, 42, 43

Z číslic 1, 2, 3, 4 můžeme vytvořit 12 dvouciferných čísel tak, aby se číslice neopakovaly.

b) trojciferná čísla

123, 124, 132, 134, 142, 143

213, 214, 231, 234, 241, 243

312, 314, 321, 324, 341, 342

412, 413, 421, 423, 431, 432

Z číslic 1, 2, 3, 4 můžeme vytvořit 24 trojciferných čísel tak, aby se číslice neopakovaly.

Takové uspořádané skupiny, které jsme získali v předchozím příkladu, budeme označovat pojmem variace vez opakování.

Variace bez opakování
k-členná variace bez opakování z n prvků je uspořádaná k-tice sestavená z těchto prvků tak, že každý se v ní vyskytuje nejvýše jednou.

Nyní k tomu, jak počet variací bez opakování vypočítat. Pokud chceme vytvořit k-člennou variaci z n prvků, tak první prvek můžeme vybrat n způsoby. Protože se prvky nesmí opakovat, tak druhý prvek můžeme vybrat už jen n - 1 způsoby. Třetí prvek potom n - 2 způsoby, až k-tý prvek n - k + 1 způsoby. Použijeme-li kombinatorické pravidlo součinu, získáme vzorec ${V(k, n) = n\cdot(n-1)\cdot(n-2)\cdot~\dots~\cdot(n - k + 1)}$.

Počet všech k-prvkových variací bez opakování z n prvků

Pro počet všech k-prvkových variací bez opakování z n prvků platí vztah: $${V(k, n) = n\cdot(n-1)\cdot(n-2)\cdot~\dots~\cdot(n - k + 1)}$$

Výše uvedený vzoreček můžeme zapsat i pomocí faktoriálů. V tomto případě bude vztah vypadat následovně: $${V(k, n) = \frac{n!}{(n - k)!}}$$

Nyní se podívejme na první příklad ještě jednou a využijeme výše uvedeného vzorečku.

Příklad L15.02:

Máme 4 číslice: 1, 2, 3, 4.
a) Kolik dvouciferných čísel z nich můžeme vytvořit, aby se každá číslice vyskytovala nejvýše jedenkrát? Vypište tato čísla!
b) Kolik trojciferných čísel z nich můžeme vytvořit, aby se každá číslice vyskytovala nejvýše jedenkrát? Vypište tato čísla!

Řešení

Počet takových čísel můžeme zjistit tak, že vypíšeme všechny možnosti, které odpovídají danému zadání.

a) Dvouciferná čísla

$${V(2,4) = \frac{4!}{(4 - 2)!} = \frac{4!}{2!} = 4\cdot3 = 12}$$

Z číslic 1, 2, 3, 4 můžeme vytvořit 12 dvouciferných čísel tak, aby se číslice neopakovaly.

Našemu zadání odpovídá 12 dvouciferných čísel.

b) trojciferná čísla

$${V(2,4) = \frac{4!}{(4 - 3)!} = \frac{4!}{1!} = 4\cdot3\cdot2 = 24}$$

Z číslic 1, 2, 3, 4 můžeme vytvořit 24 trojciferných čísel tak, aby se číslice neopakovaly.

Příklad L15.04:
Dozorčí rada společnosti ABC má 15 členů. Na jednání vybírali předsedu a místopředsedu dozorčí rady. Kolikati způsoby mohlo dojít k této volbě?
Řešení

Tvoříme variace 2. řádu z 15 prvků.

$${V(2, 15) = \frac{15!}{(15 - 2)!} = \frac{15!}{13!} = 15\cdot14 = 210}$$

Mohlo dojít k 210 možnostem volby.

Příklad L15.05:
Učitel vybíral ve třídě 2 žáky - jednoho do studentské rady a jednoho pokladníka.Zjistil, že má 110 možností výběru. Kolik bylo žáků ve třídě?
Řešení

Ze zadání víme, že tvoříme variace 2. řádu z neznámého počtu prvků. Těchto variací je celkem 110.

$${V(2, x) = 110}$$ $${\frac{x!}{(x - 2)!} = 110}$$ $${x \cdot (x - 1) = 110}$$ $${x^2 - x = 110}$$ $${x^2 - x - 110 = 0}$$ $${x = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a} = \frac{1 \pm \sqrt{1 - 4 \cdot 1 \cdot (-110)}}{2} = \frac{1 \pm 21}{2}}$$ $${x_1 = \frac{22}{2} = 11}$$ $${x_1 = \frac{-20}{2} = -10}$$

Ve třídě bylo 11 žáků.

Příklad L15.06:

Ve škole se učí předměty český jazyk, anglický jazyk, matematika, fyzika, dějepis, geografie, základy společenských věd, chemie a biologie.
a) Kolika způsoby lze sestavit rozvrh na pondělí tak, aby bylo 6 hodin a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu?
b) Kolika způsoby lze sestavit rozvrh na pondělí tak, aby bylo nejméně 5 a nejvýše 7 hodin a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu?
c) Kolika způsoby lze sestavit rozvrh z úkolu "a" tak, aby první hodinu byla matematika?
d) Kolika způsoby lze sestavit rozvrh z úkolu "a" tak, aby druhou hodinu nebyla biologie?
e) Kolika způsoby lze sestavit rozvrh z úkolu "a" tak, aby byly geografie a chemie bezprostředně po sobě (v uvedeném pořadí)?

Řešení

a)

Jedná se o variaci 6. řádu z 9 prvků
$${V(6, 9) = \frac{9!}{(9 - 6)!} = \frac{9!}{3!} = 9\cdot8\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4 = 60 480}$$
Rozvrh na pondělí tak, aby bylo 6 hodin a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu, lze sestavit 60 480 způsoby.

b)

Pokud bude 5 hodin, bude se jednat o variaci 5. řádu z 9 prvků.
$${V(5, 9) = \frac{9!}{(9 - 5)!} = \frac{9!}{4!} = 9\cdot8\cdot7\cdot6\cdot5 = 15 120}$$

Pokud bude 6 hodin, bude se jednat o variaci 6. řádu z 9 prvků.
$${V(6, 9) = \frac{9!}{(9 - 6)!} = \frac{9!}{3!} = 9\cdot8\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4 = 60 480}$$

Pokud bude 7 hodin, bude se jednat o variaci 7. řádu z 9 prvků.
$${V(7, 9) = \frac{9!}{(9 - 7)!} = \frac{9!}{2!} = 9\cdot8\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4\cdot3 = 181 440}$$

Využijeme kombinatorické pravidlo součtu:
$${V(5, 9) + V(6, 9) + V(7, 9) = 15 120 + 60 480 + 181 440 = 257 040}$$ Rozvrh na pondělí tak, aby bylo nejméně 5 a nejvýše 7 hodin a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu, lze sestavit 257 040 způsoby.

c)

První hodinu bude matematika, zbývajících 5 hodin se snažíme obsadit osmi předměty. Tvoříme tedy variace 5. řádu z 8 prvků.

$${V(5, 8) = \frac{8!}{(8 - 5)!} = \frac{8!}{3!} = 8\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4 = 6 720}$$
Rozvrh na pondělí tak, aby bylo 6 hodin, první hodinu byla matematika a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu, lze sestavit 6 720 způsoby.

d)

V tomto případě nesmí být druhou hodinu biologie. Na pozici druhé hodiny tedy bude jeden z 8 předmětů (všechny kromě biologie). Jeden předmět jsme tedy umístili. Zbývá umístit 8 předmětů (teď už i s biologií) na zbývajících 5 míst. Tvoříme tedy variace 5. řádu z 8, které poté následně dle kombinatorického pravidla součinu násobíme osmi (pro obsazení druhé hodiny).

$${8\cdot{V(5, 8)} = 8\cdot\frac{8!}{(8 - 5)!} = 8\cdot\frac{8!}{3!} = 8\cdot8\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4 = 53 760}$$ Rozvrh na pondělí tak, aby bylo 6 hodin, druhou hodinu nebyla biologie a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu, lze sestavit 53 760 způsoby.

e)

V tomto případě mají být po sobě geografie a chemie. To můžeme docílit pěti způsoby

Zbylé pozice obsadíme pomocí variace 4. řádu ze 7 prvků. Následně pomocí kombinatorického pravidla součinu získáme výsledek.

$${5\cdot{V(4, 7)} = 5\cdot\frac{7!}{(7 - 4)!} = 5\cdot\frac{7!}{3!} = 5\cdot7\cdot6\cdot5\cdot4 = 4 200}$$ Rozvrh na pondělí tak, aby bylo 6 hodin, geografie a chemie byly bezprostředně po sobě a každý předmět by byl nejvýše jednu hodinu, lze sestavit 4 200 způsoby.

Příklad L15.07:

Kolik různých čísel větších než 14 lze sestavit z číslic 1, 2, 3, 4, 5, 6 tak, aby se číslice neopakovaly?

Řešení

(1) Jednociferná čísla
Jednociferná čísla nesplňují podmínku, že je číslo větší než 14.

(2) Dvouciferná čísla
a) Pokud bude číslo začínat číslicí 1, pak (aby byla splněna podmínka, že je číslo větší než 14) může být na druhé pozici pouze 5 nebo 6. Máme tedy 2 čísla.
b) Pokud číslo začíná číslicí 2, 3, 4, 5 nebo 6, pak máme 5 možností pro výběr druhé číslice. $${5 \cdot 5 = 25}$$ Celkový počet dvouciferných čísel tedy bude: $${2 + 25 = 27}$$

(3) Trojciferná čísla
Jedná se o variace 3. řádu ze 6 prvků.
$${V(3, 6) = \frac{6!}{(6 - 3)!} = \frac{6!}{3!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 = 120}$$

(4) Čtyřciferná čísla
Jedná se o variace 4. řádu ze 6 prvků.
$${V(4, 6) = \frac{6!}{(6 - 4)!} = \frac{6!}{2!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 = 360}$$

(5) Pěticiferná čísla
Jedná se o variace 5. řádu ze 6 prvků.
$${V(5, 6) = \frac{6!}{(6 - 5)!} = \frac{6!}{1!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 \cdot 2 = 720}$$

(6) Šesticiferná čísla
Jedná se o variace 6. řádu ze 6 prvků.
$${V(6, 6) = \frac{6!}{(6 - 6)!} = \frac{6!}{0!} = 6 \cdot 5 \cdot 4 \cdot 3 \cdot 2 \cdot 1 = 720}$$

Nyní, když sečteme výsledky z jednotlivých částí, získáme celkový počet možností: $${2 + 5\cdot5 + V(3, 6) + V(4, 6) + V(5, 6) + V(6, 6) = 2 + 25 + 120 + 360 + 720 + 720 = 1~947}$$

Z číslic 1, 2, 3, 4, 5, 6 lze vytvořit 1 947 čísel větších než 14.

Příklad L15.08:

Kolik prvků je třeba vzít, aby počet variací druhé třídy byl dvacetkrát menší než počet variací čtvrté třídy?

Řešení
$${20 \cdot V(2, x) = V(4, x)}$$ $${20 \cdot \frac{x!}{(x - 2)!} = \frac{x!}{(x - 4)!}}$$ $${20 \cdot x \cdot (x - 1) = x \cdot (x - 1) \cdot (x - 2) \cdot (x - 3)}$$ $${20 = (x - 2) \cdot (x - 3)}$$ $${20 = (x - 2) \cdot (x - 3)}$$ $${x^2 - 5x - 14 = 0}$$ $${x_1 = -2}$$ $${x_2 = 7}$$

Je třeba vzít 7 prvků.

Příklad L15.09:

Upravte následující výraz: $${V(m - 5, m - 1) \cdot V(10 - m, 9)}$$

Řešení
$${V(m - 5, m - 1) \cdot V(10 - m, 9) = \frac{(m - 1)!}{[(m - 1) - (m - 5)]!} \cdot \frac{9!}{[9 - (10 - m)]!} = \frac{(m - 1)!}{4!} \cdot \frac{9!}{(-1 + m)!} = }$$ $${= \frac{(m - 1)!}{4!} \cdot \frac{9!}{(m - 1)!} = \frac{9!}{4!} = 9 \cdot 8 \cdot 7 \cdot 6 \cdot 5 = 15 120}$$
Kontrolní otázky
  1. Co je to "variace bez opakování"?
  2. Jak určíme počet variací bez opakování?
  3. Kolik různých rozvrhů hodin na úterý, kdy má být 7 vyučovacích hodin lze sestavit z předmětů ČJL, MAT, ANJ, ITK, BIO, CHE, FYZ, DEJ a ZSV tak, aby byl každý předmět nejvýše jednu hodinu a aby 1. hodinu byla matematika?
  4. Kolik čtyřciferných čísel můžeme vytvořit z číslic 0, 1, 2, 4, 6, 8 tak, aby se každá číslice vyskytovala pouze jednou?
Řešení
  1. k-členná variace bez opakování z n prvků je uspořádaná k-tice sestavená z těchto prvků tak, že každý se v ní vyskytuje nejvýše jednou.
  2. ${V(k, n) = n\cdot(n-1)\cdot(n-2)\cdot~\dots~\cdot(n - k + 1)}$
  3. 20 160
  4. 300

<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>

Copyright © 2014 Ing. Michal Heczko