<< Předchozí lekce | Seznam lekcí | Další lekce >>
Číslo 1,05 můžeme zapsat jako součet ${\left(1 + \frac{5}{100}\right)}$.
Řešíme tedy binomický rozvoj $${\left(1 + \frac{5}{100}\right)^{10}}$$
$${\left(1 + \frac{5}{100}\right)^{10} = {10 \choose 0}1^{10} + {10 \choose 1}1^{9}\left(\frac{5}{100}\right)^1 + + {10 \choose 2}1^{8}\left(\frac{5}{100}\right)^2 + {10 \choose 3}1^{8}\left(\frac{5}{100}\right)^3 + {10 \choose 4}1^{7}\left(\frac{5}{100}\right)^4 + \dots = 1 + 10\cdot\frac{5}{100} + 45\cdot\frac{25}{10~000} + 120\cdot\frac{125}{1~000~000} + }$$ $${+ 210\cdot\frac{625}{100~000~000} \dots = 1 + \frac{1}{2} + \frac{9}{80} + \frac{3}{200} + \frac{21}{16000} = 1 + 0,5 + 0,1125 + 0,015 + 0,0013125 + \dots = 1,6288125 \doteq 1,63}$$
Pozn: Použili jsme pouze prvních 5 členů binomického rozvoje, protože u požadované přesnosti na setiny nám již další členy výsledek neovlivní.
Číslo 0,99 můžeme zapsat jako součet ${\left(1 - \frac{1}{100}\right)}$.
Řešíme tedy binomický rozvoj $${\left(1 - \frac{1}{100}\right)^{6}}$$
$${\left(1 - \frac{1}{100}\right)^{10} = {6 \choose 0}1^{6} + {6 \choose 1}1^{5}\left(-\frac{1}{100}\right)^1 + {6 \choose 2}1^{4}\left(-\frac{1}{100}\right)^2 + {6 \choose 3}1^{3}\left(-\frac{1}{100}\right)^3 + \dots = }$$ $${= 1 - 6\cdot\frac{1}{100} + 15\cdot\frac{1}{10~000} - 20\cdot\frac{1}{1~000~000} + \dots = 1 - 0,06 + 0,0015 - 0,000020 = 0.94148 \doteq 0,941}$$
Pozn: Použili jsme pouze první 4 členy binomického rozvoje, protože u požadované přesnosti na tisíciny nám již další členy výsledek neovlivní.
Budeme uvažovat vzorec pro k-tý člen binomického rozvoje: $${ {n \choose k - 1}a^{n - (k - 1)}b^{k - 1} }$$
Tedy: $${ {12 \choose k - 1}\left(\frac{1}{p^2}\right)^{12 - (k - 1)}\left(4p^4\right)^{k - 1} = {12 \choose k - 1}\frac{1}{p^{2(13 - k)}}4^{k - 1}p^{4(k - 1)} = }$$ Výraz ${{12 \choose k - 1}\cdot 4^{k - 1}}$ nahradíme konstantou ${C}$, protože se bude jednat o konstantní hodnotu a proměnnou ${p}$ neovlivní. $${ = C\cdot \frac{p^{4(k - 1)}}{p^{2(13 - k)}} = C \cdot p^{4(k - 1) - 2(13 - k)} = C \cdot p^{4k - 4 - 26 + k} = C \cdot p^{5k - 30} }$$
Člen ${p^{5k - 30}}$ musí být roven roven ${p^{10}}$. Řešíme tedy rovnici: $${p^{5k - 30} = p^{10}}$$ $${5k - 30 = 10}$$ $${5k = 40}$$ $${k = 8}$$
Proměnnou ${p^{10}}$ nebude obsahovat 8. člen daného binomického rozvoje.
Budeme uvažovat vzorec pro k-tý člen binomického rozvoje: $${ {n \choose k - 1}a^{n - (k - 1)}b^{k - 1} }$$
Tedy: $${ {8 \choose k - 1}\left(\frac{1}{x}\right)^{8 - (k - 1)}\left(2x^3\right)^{k - 1} = {8 \choose k - 1}\frac{1}{x^{9 - k}}\cdot 2^{k - 1} \cdot x^{3(k - 1)} = }$$ Výraz ${{8 \choose k - 1}\cdot 2^{k - 1}}$ nahradíme konstantou ${C}$, protože se bude jednat o konstantní hodnotu a proměnnou ${x}$ neovlivní. $${ = C\cdot \frac{1}{x^{9 - k}} \cdot x^{3k - 3} = C \cdot x^{3k - 3 - (9 - k)} = C \cdot x^{4k - 12} }$$
Aby se proměnná ${x}$ v daném výrazu nevyskytovala, musí být člen ${x^{4k - 12}}$ roven ${x^{0}}$. Řešíme tedy rovnici: $${x^{4k - 12} = x^{0}}$$ $${4k - 12 = 0}$$ $${4k = 12}$$ $${k = 3}$$
Hodnota členu bude: $${{8 \choose k - 1}\cdot 2^{k - 1}\cdot x^{0} = {8 \choose 3 - 1}\cdot 2^{3 - 1}\cdot x^{0} = 28\cdot4 = 112}$$
Proměnnou x nebude obsahovat 3. člen daného binomického rozvoje.
Určete počet racionálních členů binomického rozvoje ${\left(\sqrt[3]{2}+\sqrt{3}\right)^{20}}$.
${\sqrt[3]{2}}$ | 20 | 19 | 18 | 17 | 16 | 15 | 14 | 13 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 | 0 |
${\sqrt{3}}$ | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
Zadaný binomický rozvoj bude mít 4 racionální členy.
Na závěr uveďme praktickou ukázku využití binomické věty a Pascalova trojúhelníku v oblasti biologie:
Předpokládejme, že u tykví je rozdíl ve váze mezi plody 1 kg a 4 kg podmíněn třemi páry genů (C, c, D, d, E, e), přičemž každá aktivní alela přispívá ke zvýšení váhy o 1/2 kg. Určete četnost a hodnotu jednotlivých fenotypů.
Dědičnost kvantitativních znaků je většinou genotypově podmíněna geny malého účinku. Ty se vzájemně ovlivňují a tvoří dohromady polygenní systém (např. tělesná výška, hmotnost, krevní tlak). Geny velkého účinku - jeden gen má velký fenotypový účinek. Na tvorbě znaku (většinou) kvalitativního se podílí málo genů, často pouze jeden. Vliv prostředí je malý.
Velký počet genů znamená široké spektrum odlišných genotypů a fenotypů. Poměrná zastoupení jedinců s různě intenzivním fenotypovým projevem matematicky odpovídají normálnímu rozložení četností na Gaussově křivce.
Polygenní systém může být složen ze dvou typů alel: a (aktivní alela – zvyšuje hodnotu znaku), b (neutrální alela – nezvyšuje hodnotu znaku). Přenos obou typů alel probíhá podle pravidel hybridizace.
Výsledná hodnota znaku je ${(a + b)^n}$
$${(a + b)^6 = 1a^6b^0 + 6a^5b^1 + 15a^4b^2 + 20a^3b^3 + 15a^2b^4 + 6a^1b^5 + 1a^0b^6}$$
Četnost aktivních alel | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 | 0 |
Četnost neutrálních alel | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
Četnost fenotypu | 1 | 6 | 15 | 20 | 15 | 6 | 1 |
Hodnota fenotypu | 4 kg | 3,5 kg | 3 kg | 2,5 kg | 2 kg | 1,5 kg | 1 kg |